Pokud děláte řemeslo nebo službu, znáte telefonát, který začíná otázkou „kolik by to tak stálo“. Takový hovor často vyřizujete uprostřed práce. Část lidí přitom nezavolá vůbec. Když cenu na webu nenajdou, hledají dál u jiné firmy.
Článek radí, jak napsat ceník i u práce, kde se cena zakázku od zakázky liší. Vysvětluje také, co o cenách pro spotřebitele říká zákon. Cena má být konečná včetně DPH a sleva na zboží se počítá z nejnižší ceny za posledních 30 dní.
Proč zákazník hledá na webu cenu
Nielsen Norman Group, která se zabývá použitelností webů, uvádí cenu jako informaci, kterou lidé na webu potřebují nejvíc. V uživatelských testech opakovaně viděla, že lidé z webů bez cen odcházejí ke konkurenci. Do užšího výběru se podle ní nejspíš dostanou první weby, na kterých zákazník najde dobré informace včetně ceny (Nielsen Norman Group, článek z roku 2013 aktualizovaný v roce 2018). Testy dělala s firemními zákazníky. Kdo hledá elektrikáře nebo kadeřnici, řeší cenu obvykle také hned na začátku.
Z ceny zákazník hlavně pozná, jestli jste pro něj ve správné cenové hladině. Když ji nenajde, musí se zeptat. Většina lidí si ale podle Nielsen Norman Group chce informace dohledat sama, bez rozhovoru s prodejcem. Ceník šetří i váš čas. Kdo volá s představou o ceně, už ví, že mu vyhovuje, a hovor bývá kratší.
Tři způsoby, jak napsat cenu proměnlivé práce
U většiny řemesel znáte přesnou cenu až po prohlídce. Zákon s tím počítá. Kde cenu nejde určit předem, smíte spotřebiteli předložit ceník dílů a činností, nebo mu oznámit odhad ceny (§ 13 odst. 2 zákona o cenách, znění platné v říjnu 2026). Na webu se cena takové práce obvykle píše jedním ze tří způsobů. Příklady níž jsou na smyšleném elektrikáři ve městě.
Cena „od“ je nejkratší, například „Výměna zásuvky od 350 Kč“. Hodí se do přehledu služeb. Zákazník z ní ale pozná jen spodní hranici a skutečná faktura bývá vyšší. Připište proto k ní, na čem cena závisí.
Hodinová sazba s materiálem je přesná: „Hodina práce 650 Kč, materiál podle spotřeby, doprava 300 Kč“. Výpočet ale nechává na zákazníkovi a ten málokdy odhadne, kolik hodin zakázka zabere.
Nejvíc zákazníkovi řekne příklad typické zakázky, třeba „Výměna 5 zásuvek v bytě, běžně 2 500 Kč“. Popište obvyklý případ, napište, co je v ceně, a uveďte výslednou částku. Stejně radí i Nielsen Norman Group: když nemůžete uvést přesnou cenu, ukažte ceny pro typické případy. Pod příklad připište sazbu a materiál, aby zákazník viděl, z čeho se cena skládá.
Dopravu a další poplatky napište přímo k ceně. Když nabízíte službu ke koupi a cenu dopředu neznáte, patří mezi podstatné informace způsob výpočtu ceny a také platby za dopravu. Pokud ani ty nejdou předem spočítat, musí zákazník aspoň vědět, že se k ceně připočítají. Zatajení takové informace může být klamavé opomenutí (§ 5a zákona o ochraně spotřebitele, znění platné v říjnu 2026).
Konečná cena včetně DPH
Cenu, kterou uvádíte spotřebiteli, pište konečnou. Zákon o cenách ji popisuje jako cenu, která zahrnuje všechny daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění. Údaj o ceně má být jednoznačný, snadno rozpoznatelný a dobře čitelný (§ 13 odst. 3 zákona o cenách). Zbožím zákon o cenách rozumí i práce a služby (§ 1). Zákon o ochraně spotřebitele k tomu dodává, že prodávající informuje spotřebitele o ceně výrobků i služeb podle cenových předpisů (§ 12).
Pokud jste plátce DPH, pište ceny pro spotřebitele včetně daně. Ceník s částkami bez DPH a poznámkou, že se daň připočítá, spotřebiteli konečnou cenu neukazuje. Pokud pracujete i pro firmy, které si daň odečítají, uveďte jim cenu bez DPH vedle. Hlavní částka má být konečná.
Pokud plátce DPH nejste, žádnou daň k ceně nepřičítáte a vaše cena je konečná. Připište k ceníku větu „Nejsem plátce DPH“. Zákazník pak nemusí hádat, jestli k částce něco přibude.
Sleva a původní cena: nejnižší cena za 30 dní
Od 6. ledna 2023 platí pro slevy z ceny zboží nové pravidlo, které do zákona o ochraně spotřebitele doplnila novela č. 374/2022 Sb. Pokud u zboží napíšete slevu, musíte uvést nejnižší cenu, za kterou jste ho nabízeli a prodávali v posledních 30 dnech (§ 12a zákona o ochraně spotřebitele). Pro některé případy zákon počítá dobu jinak:
| Situace | Z jaké ceny se vychází |
|---|---|
| Běžná sleva | nejnižší cena za 30 dní před slevou |
| Zboží je v prodeji kratší dobu než 30 dní | nejnižší cena od začátku prodeje |
| Slevu postupně zvyšujete | nejnižší cena za 30 dní před první slevou |
| Zboží rychle podléhá zkáze nebo má krátkou dobu spotřeby | pravidlo neplatí |
Procento slevy počítejte také z této nejnižší ceny. Soudní dvůr EU v září 2024 rozhodl, že sleva oznámená v procentech se určuje podle nejnižší ceny za posledních 30 dní (Soudní dvůr EU, věc C-330/23, září 2024). Obchodník tak nemůže těsně před akcí zdražit a slevu spočítat z vyšší ceny. Česká obchodní inspekce kontroluje slevy stejně. Ve druhém čtvrtletí 2026 zjistila porušení předpisů ve 122 z 239 kontrol. Mezi hlavními problémy jmenuje chybějící nejnižší cenu za 30 dní a slevu, která z ní není odvozená (ČOI, srpen 2026).
Smyšlený příklad: cykloservis prodával přilbu tři týdny za 1 290 Kč, týden před akcí ji zdražil na 1 490 Kč a v akci ji nabízí za 1 090 Kč. Nápis „původně 1 490 Kč, sleva 27 %“ je chybný. Správně má u přilby stát nejnižší cena za 30 dní 1 290 Kč a sleva 15 %.
Pravidlo § 12a zákon výslovně stanoví pro zboží. Pokud prodáváte služby, zákon vám uvádění nejnižší ceny za 30 dní výslovně neukládá. Sleva z ceny, za kterou jste službu nikdy neprodávali, ale může být klamavá obchodní praktika. Zákon za ni považuje i pravdivou informaci, která zákazníka uvede v omyl ohledně ceny nebo existence cenové výhody (§ 5 zákona o ochraně spotřebitele). Počítejte proto slevu i u služeb z ceny, za kterou jste je v posledním měsíci opravdu prodávali.
Ceník jako text na stránce, ne jako PDF nebo obrázek
Ceník napište přímo do stránky jako tabulku, vlevo služba a vpravo cena. Tabulka o dvou sloupcích se na mobilu vejde na šířku displeje a dá se číst bez zvětšování. Ceník v PDF se na telefonu otevře jako stránka formátu A4, kterou musí zákazník roztahovat prsty. Někdy se navíc stáhne jako soubor a zákazník ho pak hledá mezi staženými. Jak vypadá ceník přímo na stránce, ukazuje článek o webu pro instalatéra.
Obrázek ceníku, třeba fotka lístku z provozovny nebo grafika z tiskárny, se na mobilu zmenší a text v něm je drobný. Částku z něj nejde zkopírovat a čtečka obrazovky z něj přečte nejvýš popisek, pokud ho obrázek má. Pravidla přístupnosti WCAG 2.2 proto chtějí, aby se informace podávala textem, ne obrázkem textu (kritérium 1.4.5).
Text v tabulce je zároveň běžný obsah stránky a vyhledávač ho čte spolu se zbytkem webu. Google sice indexuje i soubory PDF (Google, říjen 2026), z výsledků hledání ale vede rovnou do souboru. Zákazník v něm nenajde menu, kontakt ani tlačítko pro zavolání.
Aktuální ceník a datum platnosti
Pod ceník napište, odkdy platí, například „Ceny platí od 1. 3. 2026“. Zákazník podle data pozná, že ceník někdo udržuje. Vy zase vidíte, kdy jste ho naposledy měnili.
Když zdražíte, opravte web ve stejný den jako ceník v provozovně a v nabídkách. Zákazník, který přijde s cenou z webu a uslyší jinou, to bere jako nepoctivost, i když jste jen zapomněli. Pokud ceny měníte pravidelně, třeba od ledna, dejte si opravu webu do kalendáře hned k tomuto datu.
Kontrolní seznam před zveřejněním ceníku
Než ceník zveřejníte, projděte tyto body:
- Každá služba, kterou nabízíte nejčastěji, má na webu cenu, příklad typické zakázky nebo aspoň cenu „od“.
- U ceny „od“ stojí, na čem cena závisí.
- Ceny jsou konečné. Plátce DPH je uvádí včetně daně, neplátce připíše „Nejsem plátce DPH“.
- U ceny je napsaná doprava a materiál, nebo aspoň to, že se připočítají.
- U slevy na zboží stojí nejnižší cena za posledních 30 dní a procento je spočítané z ní.
- Ceník je text na stránce, ne PDF ani obrázek.
- Pod ceníkem je datum, odkdy platí.
- Ceny na webu se shodují s cenami v provozovně a v nabídkách.
Jak to řeší Webrenovace
Náš ceník je veřejný a ceny v něm jsou konečné, včetně DPH. Na webu, který vám postavíme, je ceník text přímo na stránce a vejde se do ceny webu. Když zdražíte, kliknete v editoru na cenu a přepíšete ji sami.
| Položka | Cena |
|---|---|
| Výroba webu, ceník v ceně | 2 990 Kč jednorázově |
| Provoz s hostingem a editorem | 2 990 Kč ročně nebo 290 Kč měsíčně |
| Části, které se do ceny webu nevejdou | od 19 Kč měsíčně |
Dva návrhy webu vám postavíme zdarma a platíte až za ten, který si vyberete.
Časté otázky
Musím mít ceny na webu?
Zákon vám nepřikazuje mít ceník na webu. Spotřebitel se ale musí s cenou seznámit dřív, než s vámi jedná o koupi, třeba z ceníku v provozovně nebo z vašeho odhadu (§ 13 odst. 2 zákona o cenách). Pokud ceny na webu uvádíte, pište je konečné.
Mám psát ceny s DPH, nebo bez, když pracuji i pro firmy?
Pro spotřebitele uveďte cenu včetně DPH, protože ta je pro ně konečná. Firmám, které si daň odečítají, můžete cenu bez DPH napsat vedle nebo do samostatné tabulky. U každé částky ale musí být jasné, jestli DPH obsahuje.
Co když moje ceny uvidí konkurence?
Konkurence se k vašim cenám dostane i bez webu, například poptávkou. Zákazník, který cenu nenajde, se vám naopak často vůbec neozve. Proto se vám ceny na webu obvykle vyplatí uvést.
Kam na web ceník umístit?
Dejte ceníku vlastní položku v menu a odkažte na něj z popisu služeb. Na úvodní stránce stačí několik nejčastějších cen s odkazem na celý ceník. Jak rozdělit obsah malého webu, popisuje článek o struktuře webu.
Další čtení
„Za změnu telefonního čísla mi chtějí 500 Kč.“ Proč se úpravy účtují po hodinách
Hodina účtovaná za dvouminutovou změnu vychází z toho, jak se práce na cizím webu dělá. Větší potíž je v tom, že kvůli takové ceně přestanete web upravovat.
Kolik hodin ročně zabere správa vlastního webu
Web vás stojí peníze i čas. Aktualizace, kontroly, rozbitý doplněk a hledání, kdo problém opraví, se za rok sečtou na desítky hodin.
Kolik stojí web pro malou firmu v roce 2026: od nuly po osmdesát tisíc
Odpovědi na otázku, kolik stojí web, se pohybují od nuly po osmdesát tisíc korun. Rozptyl vzniká tím, že pokaždé platíte za něco jiného.