
Na otázku, jestli má firemní web zálohy, odpoví většina majitelů kladně. Na otázku, kdy z nich naposledy někdo zkusil něco obnovit, už odpoví málokdo.
Zálohy nestačí mít, musíte také vědět, v jakém jsou stavu. Zjišťovat to ve chvíli, kdy je web rozbitý, je pozdě.
Z čeho se web skládá
Záloha webu není jeden soubor. Web tvoří tři různé části a každá se může ztratit jiným způsobem.
- Soubory. Jde o HTML, obrázky, styly a fotografie, tedy to, co vidí návštěvník.
- Databáze. U redakčního systému obsahuje všechny texty, nastavení a uživatelské účty. Pokud se ztratí databáze, samotné soubory jsou k ničemu.
- Nastavení okolo webu. Patří sem záznamy DNS u domény, e-mailové schránky a přesměrování. Tuto část zálohuje málokdo, a přitom po výpadku obvykle chybí nejvíc.
Záloha, která pokrývá jen soubory, proto poskytuje jen částečnou ochranu.
Jak často zálohovat
Pokud se váš web mění několikrát za měsíc, stačí denní záloha. U e-shopu s průběžnými objednávkami může být i jeden den příliš, protože by se ztratily objednávky z mezidobí.
Důležitější než frekvence je doba, po kterou se archiv drží. Denní záloha, která přepisuje tu předchozí, nepomůže v nejčastější situaci: chyba vznikne a zjistí se až po týdnu, kdy už je obsažena i v záloze. Držte proto aspoň třicet dní historie.
Podle čeho se pozná spolehlivá záloha
Stačí sledovat tři znaky a žádný z nich není složitě technický.
1. Je doložené, že proběhla. Po každé záloze musí vzniknout záznam s časem a velikostí archivu. Bez něj nelze ověřit, jestli záloha vůbec existuje.
2. Někdo se dozví, když neproběhne. Toto je nejdůležitější bod. Zálohovací skript, který přestane fungovat, sám nikoho neupozorní a navenek se nijak neliší od skriptu, který běží správně.
3. Obnova ze zálohy byla aspoň jednou vyzkoušena. S jistotou víte, že je archiv použitelný, až když z něj někdo něco obnoví.

Obnova statického webu
U statického webu je obnova jednodušší. Web netvoří systém s databází, na kterém by závisel běžný provoz, ale hotové soubory. Obnova proto znamená nahrát je znovu na server. Poskytovatelé hostingu pro statické weby navíc obvykle drží historii nasazení, takže web vrátíte na předchozí verzi i bez sahání do zálohy.
Pokud má web editor, který ukládá každé vydání jako verzi, je obsah chráněný ještě lépe. Pokud přepíšete cenu a druhý den zjistíte, že původní byla správná, vrátíte v editoru předchozí verzi. Nikoho kvůli tomu nemusíte žádat o obnovu z archivu.
Co si ověřit u vlastního webu
Položte správci webu tři otázky. Jde o běžné provozní informace:
- Kdy proběhla poslední záloha a jak byla velká?
- Jak dlouho se archiv drží?
- Kdo se dozví, když záloha neproběhne?
Na první dvě otázky umí odpovědět téměř každý správce. Až odpověď na třetí ukáže, jestli máte funkční zálohy, nebo jen předpoklad, že nějaké existují.
Jak to řeší Webrenovace
Zálohy jsou součástí našeho provozu za 2 990 Kč ročně. Každý den ve 3:15 vzniká kompletní archiv databáze a uložených dat, včetně obsahu webů zákazníků z editoru, a drží se třicet dní. O každém běhu se zapíše záznam s časem a velikostí. Pokud za 26 hodin nepřibude úspěšná záloha, objeví se chyba na naší provozní stránce i v denním souhrnu. Každé vydání v editoru je navíc samostatná verze, ke které se vrátíte jedním tlačítkem. Jak by mohl vypadat váš nový web, ukážeme na dvou návrzích zdarma. Co přesně provoz obsahuje, najdete v ceníku.
Časté otázky
Zálohuje mi web hosting?
Nějaká záloha většinou existuje. Zeptejte se hostingu konkrétně, jak je stará, jak dlouho se drží a jestli z ní někdo někdy něco obnovil.
Jak dlouho se mají zálohy držet?
Držte je aspoň třicet dní. Kratší historie nepomůže v nejčastějším případě, kdy se chyba zjistí až po několika dnech.
Stačí u statického webu zálohovat soubory?
Soubory tvoří většinu toho, co je potřeba zálohovat, protože statický web nemá databázi. Zálohujte ale i nastavení okolo webu: záznamy DNS, e-mailové schránky a přesměrování.
Jak poznám, že záloha opravdu běží?
Po každé záloze musí zůstat záznam s časem a velikostí. Pokud záloha neproběhne, musí někdo dostat upozornění. Bez upozornění může skript přestat fungovat, aniž by si toho kdokoli všiml.
Další čtení
E-mail na vlastní doméně: kdy stačí přesměrování a kdy je potřeba schránka
Adresa na vlastní doméně vypadá důvěryhodněji než soukromý Gmail. Článek radí, kdy stačí přesměrování, kdy potřebujete schránku a co zjistit před změnou DNS.
Web nefunguje: co zjistit a komu se ozvat
Když web nefunguje, zjistěte nejdřív, co je rozbité. Článek radí, co zvládnete za pět minut bez technika, komu se ozvat a proč statický web většinu poruch nemá.
Certifikát HTTPS: proč se web hlásí jako nezabezpečený a kdo to má hlídat
Pokud vašemu webu vyprší certifikát, prohlížeč ukáže varování a většina návštěvníků odejde. Zjistěte, proč má certifikát omezenou platnost a kdo hlídá jeho obnovu.
